Strict Standards: Declaration of JCacheControllerPage::store() should be compatible with JCacheController::store($data, $id, $group = NULL) in /data/www/10046/masozravky_eu/libraries/joomla/cache/controller/page.php on line 0
 Masožravé rostliny aneb info o pěstování - Popis rodu

Strict Standards: Non-static method JSite::getMenu() should not be called statically in /data/www/10046/masozravky_eu/components/com_xmap/router.php on line 96

Strict Standards: Non-static method JApplication::getMenu() should not be called statically in /data/www/10046/masozravky_eu/includes/application.php on line 523

Strict Standards: Only variables should be assigned by reference in /data/www/10046/masozravky_eu/components/com_xmap/router.php on line 96

Strict Standards: Only variables should be assigned by reference in /data/www/10046/masozravky_eu/components/com_xmap/router.php on line 102

Vyhledávání


Strict Standards: Only variables should be assigned by reference in /data/www/10046/masozravky_eu/modules/mod_universal_ajaxlivesearch/mod_universal_ajaxlivesearch.php on line 54

Kdo je on-line


Strict Standards: Non-static method modWhosonlineHelper::getOnlineCount() should not be called statically in /data/www/10046/masozravky_eu/modules/mod_whosonline/mod_whosonline.php on line 23

Strict Standards: Only variables should be assigned by reference in /data/www/10046/masozravky_eu/modules/mod_whosonline/helper.php on line 21
We have guests online

Webring


Strict Standards: Only variables should be assigned by reference in /data/www/10046/masozravky_eu/plugins/content/backbutton/backbutton.php on line 40

Strict Standards: Only variables should be assigned by reference in /data/www/10046/masozravky_eu/plugins/content/backbutton/backbutton.php on line 40

Popis rodu - Heliamfora

Trocha historie
Heliamfora byla objevena roku 1839 bratry Schomburgkovými při expedici na horu Roraima (na hranici Venezuely, Guayany a Brazílie). V roce 1940 byla popsána anglickým botanikem Benthamem.
Popis druhu a prostředí
Heliamfory představují nevelký rod rostlin, které velice připomínají pasti špirlic (Sarracenia), ale od svých příbuzných druhů se liší několika primitivními znaky - za ty je považováno například existence dřevnatého kmínku nebo nepřítomnost nektarových žláz. Další odlišné znaky tvoří již samotné pasti, které nejsou nijak chráněny proti dešti. Pouze malá kapička nektaru na vábení kořisti je ukryta v zakrnělém víčku. Pasti neboli svinuté listy heliamfor jsou vystoupavé, velice křehké, nálevkovitě svinuté a ve spodní části částečně srostlé. Dosahují výšky 8 – 50 cm. Přirozeným prostředím heliamfor jsou náhorní plošiny stolových hor, kde je výskyt častých dešťových srážek. Proto jsou listy vybaveny tzv. švem v jejich dolní polovině láčky. Šev zaručuje odvod přebytečné vody z pasti. Jak již bylo řečeno, přírodním stanovištěm heliamfor jsou náhorní plošiny stolových hor v Jižní Americe, proto jsou to velmi vlhkomilné rostliny, zvyklé žít v častých mlhách. Jejich pasti tvoří nálevkovitě svinuté listy, které nejsou nijak chráněny proti dešti, který je v oblasti jejich výskytu na denním pořádku. Pasti jsou velice křehké, ve spodní části částečně srostlé a jsou vysoké 8 - 50 cm. Aby se zajistil odvod přebytečné vody z láček, mají heliamfory ve své spodní části láčky speciální šev, nebo některé druhy mají naopak odtokový pór v horní části. Oba principy fungují stejně dobře a odvádějí vodu, která je obohacená na živiny. Horní část láčky je u většiny druhů pokryta z vnitřní strany tuhými chlupy, které směřují do nitra pasti. Heliamfory si svoji kořist lákají pomocí kapky nektaru, která je schovaná v miskovitě vyklenutém přívěsku v horní části láčky. Když hmyz přistane na pasti, je lákán do jejího nitra nektarovými žlázami a také je její pohyb usměrňován právě oněmi tuhými chlupy. Ve spodní části pak probíhá mikrobiální rozklad a trávení kořisti, protože heliamfory vlastní trávicí enzymy neprodukují. Květy heliamfor jsou bílé, až narůžovělé a nemají kalich. Květy vyrůstají na květních stvolech po třech až po deseti. Jsou cizosprašné.

 Heliamfory se vyskytují na svazích a vrcholcích náhorních plošin jihoamerických stolových hor Guyanské vysočiny (tepuis), které se rozprostírají na ploše třech států: jižní Venezuely, Guyany a severní Brazílie. Nejznámější stolovou horou je Roraima, která se tyčí až do výše 2810 m n.m. Typické pro Roraimu jsou ovšem především heliamfory. Rostou zde v mimořádně velkém množství. Půdy na stolových horách jsou totiž velice chudé na některé živiny (obzvláště postrádají fosfor, vápník a dusík), a tak si je řada rostlin obstarává na úkor živočišstva. Z tohoto lze usoudit, že tuto vysokohorskou rostlinu nebude úplně lehké pěstovat doma. Ve stolových horách je často nižší teplota a neustálé mlhy.